Řešené projekty

Železniční most v obci Chotoviny je z hlediska ČR mimořádnou konstrukcí. Jedná se o dvoukolejnou konstrukci s dolní mostovkou charakteru trámu ztuženého obloukem (Langerův nosník) na rozpětí 99,0 m se vzepětím 15,0 m. Stabilita oblouku je zajištěna podélným příhradovým ztužením. Na nosné konstrukci se uplatní závěsy z kruhových tyčí a plochých profilů s výztuhami. Zvláštností mostu je první aplikace systému řídící tyče v ČR, jejímž cílem je posun středu dilatace do středu rozpětí s cílem redukovat napětí v bezstykové koleji.

Tento fakt vedl k provedení rozsáhlých výpočetních i experimentálních ověření funkce konstrukce, která prováděla Fakulta stavební ČVUT v Praze pro investora mostu – SŽDC s.o. Jednalo se o numerickou analýzu chování mostu, dále pak o rozsáhlé měření funkce konstrukce a systému řízení dilatace mostu (zajišťovala firma INSET s.r.o.) a k podrobnému vyhodnocení a analýze naměřených dat, které jsou mimořádně cenné pro další návrhy těchto mostů. Cílem projektu je pak tvorba předpisu se vzorovými detaily, navrhovanými parametry a technickými podmínkami pro použití řídících tyčí MW na mostech SŽDC.

Jedním z nejvýznamnějších projektů železničních mostů realizovaných v současné době v ČR je rekonstrukce mostu s názvem „Oskar“, nacházejícím se v km 80,960 trati Hohenau (ÖBB) – Přerov. Most převádí dvoukolejnou trať přes slepé rameno řeky Dyje. Nosnou konstrukcí je síťový oblouk, první na českých tratích, překonávající teoretické rozpětí 97,5 m. Specifické návrhové požadavky si vyžádaly řešení některých detailů mimořádným způsobem. Jedním z nich je výrazná a neobvyklá šikmost mostu o velikosti 41°. Přípoje táhel jsou z důvodu údržby svařované a tedy nerektifikovatelné. Poslední zvláštností je použití systému řídící tyče, druhého v ČR, jehož cílem je přenos teoretického počátku dilatace do středu rozpětí mostu a omezení přídavného napětí v bezstykové koleji při interakci s mostní konstrukcí. Z hlediska architektonického a technického je tento most unikátní i v mezinárodním kontextu.

Z důvodu neobvyklého konstrukčního řešení byla pro úspěšnou realizaci konstrukce nutná komplexní numerická dynamická analýza a rozsáhlé měření a monitoring při výstavbě i po jejím dokončení. Tyto úkoly zajišťuje komplexně Fakulta stavební ČVUT ve spolupráci kateder ocelových a dřevěných konstrukcí a mechaniky a Experimentálního centra.

V letech 2013 a 2014 proběhla měření na mostě v km 7,810 na trati Ústí nad Labem – Most přes dálnici D8 v km 80,778 za plného provozu na trati. Výsledky jsou zaměřeny zejména na napětí v bezstykové koleji nad dilatacemi na koncích soumostí a mezi dvěma konstrukcemi odlišné tuhosti. Během experimentálního měření bezstykové koleje, v roce 2013 bylo zaznamenáno 101 pojezdů během běžného provozu a 14 zkušebních pojezdů. Měření v roce 2014 obsáhlo 89 pojezdů za běžného provozu a 11 zkušebních pojezdů. Každý z těchto pojezdů vlakové soupravy byl analyzován a to jak z hlediska chování jednotlivých měřících bodů, tak i profilů a nakonec i chování celé konstrukce.  Z provedených měření 10 let provozované konstrukce se ukázalo, že v normě uvedený odpor proti podélnému posunutí v nezatíženém i zatíženém kolejovém loži je značně konzervativní a poskytuje vyšší hodnoty napětí v bezstykové koleje v kritických průřezech. 

 Cílem projektu, řešeného Fakultou stavební ČVUT v Praze, katedrou ocelových konstrukcí, v Praze pro SŽDC s.o., je ověřit možnosti využití polymerů jako náhrady oceli a barevných kovů. FRP polymery jsou tvořeny nejčasněji polyesterovou matricí a skelnými výztužnými vlákny, jejich hlavními výhodami je zejména nízká hmotnost, odolnost a vysoká pevnost. Cílem projektu byla analýza možných aplikací FRP pro vybavení železničních mostů a tunelů. Za tímto účelem bylo navrženo několik možných technických řešení zejména podlah a zábradlí ocelových mostů, která byla osazena na experimentálním mostě v Hostivici a podrobena statickým zatěžovacím zkouškám. S ohledem na hořlavost materiálu byly prováděny i požární zkoušky, které měly ověřit bezpečnost použití tohoto materiálu. Výsledky zkoušek lze považovat za úspěšné a ukázaly potenciál aplikace FRP pro mostní konstrukce. Výsledným cílem projektu je pak tvorba předpisu se vzorovými detaily, návrhovými parametry a technickými podmínkami pro použití FRP.

Žďákovský most patří k nejslavnějším a nejkrásnějším obloukovým mostům u nás i ve světě. Ocelový most celkové délky 542 m překonává přehradní nádrž Orlík, niveleta mostu je téměř 50 m nad hladinou Vltavy. Střední pole má rozpětí 379,6 m, z toho ocelový plnostěnný dvoukloubový oblouk 330 m. Jedná se o technicky i esteticky dokonale navržené a provedené mostní dílo, které bylo uvedeno do provozu v roce 1967. Na přípravě mostu v šedesátých letech minulého století se výrazným způsobem podíleli dva profesoři stavební fakulty – prof. František Faltus a prof. Antonín Schindler. I jejich zásluhou je most po téměř 50 letech ve velmi dobrém stavu. Přesto Žďákovský most zhruba v polovině své plánované životnosti vyžaduje opravu, která zajistí jeho bezproblémové užívání do druhé poloviny života. Rekonstrukce byla zahájena v červnu roku 2015 a bude trvat tři roky. V průběhu rekonstrukce je kladen velký důraz na kvalitu prováděných prací a proto si ŘSD objednalo u Fakulty stavební ČVUT supervizi na celou dobu rekonstrukce a podílí se na ní katedra ocelových a dřevěných konstrukcí a katedra betonových a zděných konstrukcí.

Rekonstrukce mostu – Přerov

2016 – 2017
This project  disseminate new design guidance for structural stainless steel which has been developed over the last 10 years.

2013
Projekt se zabývá inovací výuky stability a modelování ocelových prutů, která je obsahem magisterského kurzu Stabilita a modelování ocelových konstrukcí.

2013-2014
Projekt se zabývá odvozením pokročilého návrhového postupu pro tenkostěnné vaznice za požáru.

2012-2014
Experimentální zjištění závislosti mechanických vlastností na míře tváření za studena, proložení regresních křivek pro základní materiálové charakteristiky. Sestavení analytického modelu pro určení mechanických vlastností za studena tvářené oceli na základě charakteristik materiálu před tvářením.